Rozhovor s designéry Romanem Vrtiškou a Vladimírem Žákem

Rozhovor s designéry Romanem Vrtiškou a Vladimírem Žákem

Designérské duo Romana Vrtišku a Vladimíra Žáka jsme navštívili v jejich ateliéru, kde jsme se ptali mimo jiné na jejich studium designu, začátky spolupráce a projekt nového showroomu podlahových krytin BOCA v Atriu Flora.

Patříte k nastupující generaci českých designerů. Jaká byla vaše cesta k designu? Co vás k němu přivedlo?

Roman: Co se designu týká, byla jsem úplně nepopsaný list. Můj děda byl písmomalíř, ale to zřejmě nemá s designem moc společného. Od malička jsem však byl vychováván k výtvarnu a věděl jsem, že se mu jednou budu věnovat. Vlastní cestu jsem si však musel vyšlapat sám. Keramická střední škola mi pak ukázala, že bych se měl vydat 3D směrem. Keramiku jsem začal studovat i na UMPRUM, poté jsem teprve přešel na katedru designu, kterému se věnuji nyní.

Vladimír: Do svých 20 let jsem nevěděl, že bych se designu chtěl věnovat. Design byl vlastně můj životní omyl. Studoval jsem gympl a na UMPRUM jsem se dostal v podstatě omylem, ale zaplať Pán Bůh, že se tak stalo.

Oba jste tedy vystudovali UMPRUM. Cesta k němu však byla křivolaká.

Roman: Přiznám se, že jsem se na UMPRUM dostal až napodruhé. Před tím jsem byl na vysoké škole v Ústí nad Labem na keramice, po nějakém čase mi však začala být malá, technologicky i materiálově, tak jsem si řekl, že je na čase posunout se někam dál.

Vladimír: Já jsem UMPRUM vyzkoušel spíše ze zájmu, ale nebylo to tak že bych k němu cíleně směřoval. Nejprve jsem studoval gympl, kde jsem objevil, že umím docela kreslit a tak jsem zkusil přijímačky na UMPRUM, protože mi o nich řekl kamarád. Pro mě to byl osudový bod v životě, který mě navedl na novou cestu.

Tvoříte jako designérské duo, jak tedy začala vaše spolupráce?

Vladimír: Již na škole (UMPRUM), kde jsme byli oba ve stejném ročníku. Když pak Roman přešel z keramiky na design, začali jsme více spolupracovat. Školu jsme dokončili ve stejném roce a naše spolupráce přirozeně pokračovala i po studiích.

Motorem, který nastartoval a propojil naši spolupráci byl hotel Moods. Po studiu produktového designu byl naší první velkou zakázkou design interiéru, který jsme do té doby nedělali. Byl to pro nás zlomový moment. Ze strany investorů to v té době byla svým způsobem sázka do loterie. Kdyby nás tenkrát neoslovili, tak tu dnes možná vůbec nesedíme. Interiérový design je naprosto komplexní a složitá záležitost. Od stavby, přes technologie, výkresy, atypické zpracování a další. Navíc se pohybujete v týmu, od projektu přes různé profese a spolupráce tak není vždy snadná.

Věnujete se nejen návrhům interiérů, ale rovněž i produktovému a grafickému designu. Který obor vás nejvíce naplňuje?

Roman: Pro mě je srdcovka stále produkt, mám ho přeci jen vystudovaný. Produktový design je pro mě neuvěřitelně očistná a relaxační činnost, při které se oprostím od množství dílčích úkolů, které návrh a realizace interiéru obnáší. Produkt je pro mě naopak radostí, kde se řeší sebemenší detail a hledají se dokonalé proporce.

Vladimír: Já jsem vždy chtěl být produktový designér, moci si věci osahávat, hrát si s technologiemi. V tomto souhlasím s Romanem. V současnosti však řešíme převážně prostor v jakékoliv formě. Pracujeme na hokejové hale, fasádě, výstavním stánku, nůžky se rozevírají a náš záběr je stále širší. Alespoň není nuda. Musím říct, že mým snem je navrhnout most, nemusí to být nic velkého, třeba jen přechod pro zvířata, který bude stát třeba 100 let. V podstatě by to byl velký funkční produkt, který bude někdo užívat. Dalo by se říci, že se celá naše práce opět vrací k produktovému designu.

Jak probíhá vaše společná práce na novém projektu?

Vladimír: Od nápadu je velmi dlouhá cesta k finálnímu výsledku. Do každého projektu jdeme velmi intenzivně. Nápadů je plno a většinou výsledek neskončí u prvního z nich. Postupně rozvíjíme myšlenky a nezáleží na tom, kdo s nimi přišel.

Roman: První vizi vždy přinese jeden z nás, nikdy ji nejde poskládat z více nápadů. Pak je zásadní brainstorming, kde nás hodiny, dny a týdny společného diskutování dovedou ke 100% výsledku. Proto je pro nás práce v týmu nespornou výhodou. Udržujeme si tak nad projekty nadhled a zdravý odstup. Naštěstí u nás nejsou běžné názorové neshody, máme podobný vkus, ale občas to také zaskřípe. S ohledem na to, kolik spolu trávíme času bych však řekl, že je to vynikající manželství.

Jak byste popsali váš styl?

Roman a Vladimír: Každý projekt i klient jsou úplně jiní, vyžadují tedy něco odlišného. My jsme rádi radikální. Ale nedá se říci, že bychom byli stylově či barevně vyhranění nebo měli nějaké preference. Ty má prostor a klient, ne my. Profesionalita naší práce tkví v tom, že umíme být flexibilní a individuální v přístupu ke klientovi. Projekty navrhujeme hlavně tak, aby nás práce bavila. 80% naší práce tvoří kreativita a 20% projekt. Jiná studia fungují na opačném principu. My to ale takhle nechceme. Proč se zabývat zbytečně výkresy, když zde funguje plno inženýrských studií. Naše síla je v kreativitě.

Navrhli jste již druhý showroom pro společnost BOCA a chystáte se pro ně připravit i výstavní stánek na veletrh FOR ARCH. Jak vlastně vaše spolupráce začala?

Roman a Vladimír: Spolupráce se společností BOCA začala na jednom z našich velkých projektů, šlo o projekt KKCG, do kterého jsme sháněli tkaný vinyl, který jsme sehnali právě ve společnosti BOCA. Spolupráce se nám velmi osvědčila, byli jsme spokojeni s profesionálním přístupem i s výsledkem a od té doby spolupracujeme. Vzápětí nás BOCA oslovila s návrhem jejich prvního showroomu. Nebyli totiž spokojeni s výsledkem tendru a vsadili na nás. Nakonec byla spokojenost oboustranná.

V čem vidíte hlavní výhody komerčního interiéru navrženého profesionály?

Roman: Určitě v PR a marketingu. Dobře navržený veřejný prostor, speciálně showroom kam chodí mnoho lidí, vám umožní lidi zaujmout a firmu tak snadněji identifikují a odliší od ostatních. Zásadní věcí je vzbudit v lidech pocit, že prostor je výjimečný a firma jako taková je pro ně dobrý partner.

Do jaké míry jste měli při návrhu showroomu BOCA volnou ruku?

Roman a Vladimír: Měli jsme jasné zadání, že se v showroomu musí objevit motiv podlahových krytin, ze kterého by bylo na první pohled patrné, čím se společnost zabývá. Pak také umístit poměrně velké množství vzorníků, ale zároveň zachovat čistotu prostoru. Koncepčně jsme měli absolutně volnou ruku.

Co bylo hlavní ideou při návrhu showroomu BOCA?

Roman a Vladimír: Vycházeli jsme z toho, že showroom je funkční prostor, který musí fungovat zejména na předvádění vzorků. Proto jsme přišli s návrhem, že vše bude bílé. Koncept bílého prostoru se opíral o myšlenku, že vjem z předváděných vzorků nebude ničím rušen. To byla naprosto zásadní idea. Ta se majitelům velmi líbila.

Motiv podlahových krytin jsme pak do prostoru umístili ve formě mozaiky na zdi, která je výtvarnou myšlenkou celého showroomu. Tvoří dominantu prostoru a řeže čistě bílý prostor. Mozaika je složená z různě barevných koberců se všemi možnými povrchy, aby si klient udělal představu co vše vlastně existuje. Může si je prohlédnout nebo rovnou osahat. Umístění na zeď má rovněž své opodstatnění, prozkoumání vzorků je tak komfortnější, není třeba se ohýbat a navíc stále zůstává prostor pro bílou podlahu. Mozaika byla tak výraznou myšlenkou, že se stala i jakousi ikonou či identitou společnosti BOCA, což nás velmi těší.

Skříňky na vzorníky byli navrženy nízké a uzavřené, aby byl prostor co nejvíce transparentní, otevřený a na první pohled čitelný. Veškeré vzorníky jsou tak skryté a dávají prostoru volnost.

Byl tento návrh vaší prvotní myšlenkou nebo jste pracovali i s jinými?

Roman a Vladimír: Vždycky jsou i jiné návrhy. V případě showroomu BOCA však byla myšlenka bílého prostoru s dominantní stěnou tak výjimečná, že jsme jí věřili od začátku.

Co vás vedlo k návrhu dominantní kobercové mozaiky?

Roman a Vladimír: Vizi dominatní stěny jsme měli v hlavě od doby, kdy jsme prostor poprvé uviděli. Postupnou diskuzí jsme dospěli k tomu, že půjde o kobercové dílce, které budou maximálně nepravidelné. A ač se to nemusí zdát, je mozaika do detailu navržená, včetně barevného schématu dílců.

Nový showroom společnosti BOCA v Atriu Flora má podlahovou plochu okolo 500 m2, jak jste prostor řešili dispozičně?

Roman a Vladimír: Měli jsme mnoho různých variant dispozičního řešení, která vycházela z možností prostoru. Zvažovali jsme jeho podélné či příčně rozdělení. Narazili jsme však na přísná technická omezení, která nás limitovala. Nakonec jsme prostor rozdělili podélně na veřejnou část, kde se prezentují vzorky a soukromou, zaměstnaneckou část. Finální dispoziční řešení bylo výsledkem dlouhých debat mezi námi dvěma, majiteli a techniky.

Při návrhu nového showroomu BOCA jste vycházeli z osvědčeného konceptu původního showroomu. Proč? V čem vidíte hlavní rozdíly mezi nimi?

Roman a Vladimír: Při návrhu nového showroomu bylo jasné, že budeme pokračovat na konceptu původního showroomu. Byl velmi zdařilý, fungoval s image firmy a navíc by bylo matoucí měnit kompletně koncept, na který byli klienti zvyklí. Proto se rozhodlo o jeho zachování nebo spíše evoluci. Chtěli jsme původní návrh posunout zase o krok dál. I nás samotné to velmi bavilo. Mozaika, nyní již součást image firmy, prošla v novém showroomu vývojem do tvaru dynamické křivky. Další zásadní rozdíl mezi původním a novým showroomem je ten, že dříve jsme řešili pouze prostor showroomu, nyní vše řešíme jako celek, včetně zázemí zaměstnanců. Mezi nimi bylo potřeba najít propojovací linku.

V celém prostoru nového showroomu jste zvolili designovou cementovou stěrku Microtopping v bílé barvě. Proč zrovna tato podlaha?

Roman: Bílá podlaha odkazuje na původní koncept čistého prostoru, ve kterém každý vzorek doslova vyskočí ven a není rušen ničím jiným. Ve své podstatě jde o galerijní přístup. Navíc je Microtopping produkt, který BOCA sama nabízí a realizuje, proto to byla logická volba.

V zázemí zaměstnanců společnosti naopak dominuje dřevěná podlaha zajímavě složená z různých odstínů dřeva a různých šířek i délek lamel. Dřevo rovněž přechází až na stěny. Co vás k tomu vedlo?

Vladimír: Dřevěná podlahy jsou rovněž nově v nabídce společnosti BOCA, proto nám přišlo důležité odprezentovat je ve firemních prostorách. Dřevěná podlaha se snadno udržuje, je odolná a velmi dobře jde dohromady se stěrkovou podlahou. Navíc se zaměstnanci díky dřevu budou cítit v práci příjemněji.

Roman: Různými odstíny dřeva, šířkami a délkami lamel i přechodem na stěnu jsme chtěli demonstrovat možnosti realizace společnosti BOCA. Ve své podstatě je showroom jeden velký vzorkovník jejich produktů. Snažili jsme se pracovat v maximální míře s jejich produkty a volili jsme i nestandardní aplikace náročné na zpracování, aby klienti viděli, co vše BOCA nabízí.

Aktuality

Máte dotaz? Napište nám a my Vám co nejříve odpovíme.
Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?